Naše historie
Padesát let od znovuzaložení oddílu lehké atletiky v TJ Slavoj Český Brod
V roce 1973 se v závodě Stavokonstrukce n.p. v Českém Brodě sešli dva příznivci lehké atletiky Stanislav Kosík a Jaroslav Sklenář ( S.Kosík aktivní chodec, vojna v Dukle Lipník a já fanda a výkonnostní atlet v dorostu, a tak po projednání na výboru TJ Slavoj vznikl pokus o znovuzaložení oddílu, jehož předválečná, válečná i poválečná činnost byla velmi bohatá a výkonnostní. Podařilo se získat pomoc bývalých atletů p. Mrázka, Langa, Průška a.j. a také pamětníků a atletů z Kolína. Staré škvárové hřiště u Stavokonstrukce, téměř již pro atletiku nepoužitelné, bylo brigádně upraveno pro akce mládeže za vydatné pomoci ROH Stavokonstrukce a vedení závodu v čele s ředitelem P. Zvalou a získali jsme pomoc jak materiální, tak i finanční a první velké akce na úrovni ČSR – mistrovství republiky v chůzi na 20 km mužů a 10 km žen, proběhlo na okruhu kolem Stavokonstrukce a vše potřebné, jako šatny, rozhlas, zázemí, bufet, jsme měli v STK k dispozici. Pochopitelně, že velkou pomocí byla i TJ Slavoj Český Brod v čele s p. L. Bursou, bez nějž + kolektivů kolem něj (turisté, tenisti, košíkáři, volejbalisti a poté i atleti, stavitelé hotelu, restaurace, vinárny, nové ubytovny i na ATC a.j.), a jejich nasazení a aktivity, by mnoho sportovišť v Českém Brodě nebylo. To není melancholie, TO JE FAKT. Mohlo by být ještě mnoho pamětníků.
Atletika tedy začala s dětmi roč. 1963- 64 a tréninky probíhaly na hřišti u Sportky, sokolovně, v parku u pivovaru a v tělocvičně 1. ZŠ, kde dokonce proběhlo i krátké natáčení v září 1973 ČT pro BBV. A začalo velké hledání a absolvování kurzů rozhodčích a školení pro trenéry atletiky. Mnozí své toto speciální vzdělání dotáhli do vysoké úrovně.
AKCE - velkým závodem byla Českobrodská laťka ve skoku vysokém v hale kde, dokud byl položen japex, to nebyl žádný problém. A na této akci startovali všichni tehdejší přední závodníci, včetně mistrů republiky, za účasti státních trenérů a veteránů reprezentace! A tato akce trvala také mnoho let. A je třeba dodat, že hodně spolupracovníků ze Stavokonstrukce i Slavoje a rodinných příslušníků si udělalo zkoušky rozhodčích atletiky, neboť při chůzi, laťce a závodech na dráze bylo potřeba hodně pomocníků. Děkujeme.
Dalším velmi dobrým počinem byly besedy s předními atlety, které jsme pořádali v Sokolovně a účast byla se všemi dostupnými atlety od manželů Zátopkových, J. Skobly, J. Plachého, mého spolužáka z Tělovýchovné školy L. Daňka a mnoho dalších až po I. Bugára a J.Kratochvílovou. Pro nábor do atletiky asi velmi dobré. A je nutno podotknout, že Zátopkovi navštívili Č. Brod mnohokrát a Emil Zátopek spolu s reprezentantem S. Hoffmanem z Dukly Praha nám otevírali čestným kolem provoz atletického stadionu. Na něm také občas trénovala J. Nygrinová – mistryně Evropy ve skoku dalekém v hale a držitelka deseti světových a olympijských medailí. Bylo to vždy, když s manželem, hercem A.Strejčkem, byly na své chalupě u Brodu a Alfred s námi v té době vždy naběhal spousty kilometrů po okolí. Sportovec každým coulem.
Též velmi pomáhala činnosti a výkonnosti oddílu družba s atlety v NDR – Leuna u Halle a Zehdenick z oblasti Berlínských jezer. 2x do roka družební závody a vzájemné pobyty, to bylo určitě společenské a sportovní plus. Doprava byla autobusem TJ s panem řidičem Z.Rezkem, a tak bez problémů. A nutno dodat, že ač v té době byla NDR sportovní velmocí ve východním bloku, velmi nám sportovní zařízení v Č. Brodě záviděli! A bylo co!
A my jako oddíl jsme se snažily pomoci i finančně při nákupu nářadí, dresů apod. Otec jedné z atletek, p. Staněk, byl funkcionářem na Státním statku a zajistil nám sběr kovového odpadu a bylo jej plné nákladní auto, které nám opět zdarma zapůjčila Stavokonstrukce.
Též akce běžeckých závodů byla široká a díky p. Ing. Čokrtovi a jeho rodině některé přetrvaly dodnes. Jak v parku, tak i třeba na autokempu.
No a časem došlo na nápad stavby atletického stadionu a fotbalového hřiště v akci Z. Nyní dosti zesměšňované, neboť byla podmíněna brigádnickými hodinami. Fotbal chtěl jít vlastní cestou a firmu si sehnal sám. Ta však po rozvrtání pozemku odešla, a nakonec jsme byli rádi, že pan J. Sibera – světový expert a stavitel atletických drah a tenisových kurtů, který po dostavbě atleťáku a dalším osobním setkáním a domluvě s ním, přes mou atletickou známost s jeho rodinou, i přes nechuť i toto hřiště dokončil. Zde bych jen rád podotkl, že členové atletiky, ač jen žactvo a dorost + rodiče, odpracovali na výstavbě 1976 hodin a fotbalisté celých 256. Mohu směle potvrdit, neboť jsem v té době byl již zaměstnancem Slavoje a na Kutilce jsem dělal celkový dozor spolu s odborným stavebním dozorem p. Ing. L. Součkem. Touto akcí jsme se tady dočkali, na tu dobu, krásného atletického stánku. Jen podotknu: zasetá tráva se musela 2x posekat po vzrůstu 50 cm (kosou), aby vyrostl hřištní pažit. A to bylo provedeno brigádně dorostenci a rodiči. A jen na doplnění, obě ocelové tribuny, jak na atletice, tak na fotbale, jsme z materiálu, opět za režijní cenu z STK, zbudovali, též za pomoci rodičů, s otcem a bratrem, i plot kolem rovinky, a i třeba ochrannou klec kolem kruhů na disk a kladivo. Nelze nepřipomenout též pana správce F. Kadeřábka ml., který, ač někdy až příliš úzkostlivý, byl pro stadion nenahraditelný. A škvárový stadion v takovém stavu, moc k vidění nebyl. A jsem moc rád, že dnešnímu vedení TJ se podařilo to, co dnes na Kutilce vidíme. Díky!
Po čase se povedlo prosadit i stavbu atletického tunelu, který byl v té době 4. v republice! A důležité je, že tato zařízení slouží hlavně školám a mládeži, která chce sportovat. A opět jsme pracovali brigádně.
A také trochu o atletech a výkonnosti oddílu:
Mnoho talentů jak v žácích, tak v dorostu a někteří vynikli i v dospělosti. Jména např. jako sourozenci Serbusovi, V. Klápště, V. Svačina. J. Vlastník, J. Vokáč. M. Korec, P. Blažek, H. Staňková, V. Turková, Z. Šafra, P.Hertl, Čermákovi, Blažkovi a mnoho dalších, na jejichž jména už si jen těžko vzpomenu a nebyli jen z Brodu. Hodně atletů bylo z Úval a Peček. Těm všem se omlouvám! A výkonnost družstev v kraji byla vždy velmi slušná, že jsme se za ni nemuseli stydět. A Z. Šafra a I. Serbusová to dotáhli v dorostu až na několikanásobné přeborníky kraje a mistry ČR a ČSSR! A Z. Šafra až do Dukly Praha. A z činovníků je nutno poděkovat dlouhodobému předsedovi oddílu Tomáši Noskovi, J. Fischerovi a F. Janíkovi.
Velmi všemu sportu v TJ pomohla Základna mládeže při FTVS Praha, pod záštitou docentky Choutkové, která se sportovně starala a trénovala mládež od 5ti let a v 10ti letech byl výběr pro volejbal, košíkovou, tenis, fotbal a atletiku. VŠE bylo vedeno PROFESIONÁLNÍMI trenéry a cvičitelkami tehdejší ZRTV. Byl jsem ve funkci vedoucího trenéra základny, po absolvování tříleté Tělovýchovné školy při FTVS, a tak vím o ní hodně. A to vše stačila zlikvidovat sametová revoluce, včetně zařízení, které dělalo z TJ Slavoj jednu z mála jednot, která si byla ekonomicky téměř soběstačná! A Standa Kosík vystudoval FTVS a sport se pro něj stal celoživotním údělem.
No, já jsem ten nezájem o sport mládeže a konec akcí na zařízeních TJ Slavoj, včetně hotelu (mezinárodní turnaje Startu Praha ve stolním tenisu, lukostřelbě, volejbale a soustředění fotbalistů z JAR… nevydržel a odešel jsem. A tak velký dík S. Kosíkovi a všem, kteří v činnosti oddílu pokračovali, ale další léta činnosti musí popsat sami. A tak přeji mnoho, mnoho dalších úspěšných let oddílu i TJ.
Sklenář Jaroslav
VZNIK SJEDNOCENÉ TĚLOVÝCHOVY V ČESKÉM BRODĚ PO ROCE 1945
Po osvobození v roce 1945 se všichni sportovci a tělocvikáři pustili s obrovským nadšením do sjednocení tělovýchovy do jednoho spolku, a pro většinu bylo úplnou samozřejmostí, že to bude pod praporem sokolským.
Již 16. dubna 1946 svolává místní MNV pod vedením předsedy MNV Jaromíra Klenky a tajemníka MNV Jaroslava Rudolfa do restaurace U Ševčíků plenární schůzi s jediným bodem programu – sjednocení tělovýchovy. Byly pozvány následující spolky, školy a organizace:
Sbor dobrovolných hasičů
Aeroklub
Autoklub
Svaz brannosti
Turisté
Junák
Tělocvičná jednota Sokol
Orel
F.P.T. (Federace proletářské tělovýchovy)
DTJ
O.R.O.
Svaz české mládeže
S.K.Český Brod
Místní rada odborů
Čs. strana národně socialistická
Čs. strana sociálně demokratická
Čs. strana lidová
Komunistická strana Československá
Státní reálné gymnasium
Měšťanská škola chlapecká
Měšťanská škola dívčí
Obecná škola chlapecká
Obecná škola dívčí
Rodinná škola
Hospodyňská škola
Jednotlivé spolky na zasedání nominovaly své zástupce, za zmínku stojí názor profesorského sboru a ředitelství reálného gymnasia, které na zasedání zastupoval Gustav Šorm: „… pokládá se za naprosto samozřejmé, že o sjednocení tělesné výchovy jakožto problému ryze odborném a nesmírně závažném, budou jednat a rozhodovat pouze ti nejlepší tělovýchovní odborníci, že budovaná organizace bude celonárodní, že bude ušetřena jakýchkoliv vlivů a zásahů stranicko-politických, že se bude opírat o věčně živý a geniální program Tyršův, že bude tvořena v demokratickém duchu a v duchu sociálního pokroku. Jedině tak splní nově vznikající organizace svůj dalekosáhlý význam v našem národě a státě“.
Bohužel k tomu nedošlo, nadšení opadlo, nastalo znovu úplné roztříštění a izolování jednotlivých sportovních a tělocvičných spolků.
Další aktivity v tomto směru se datují až po únoru 1948.
V historických pramenech lze hlavně vyčíst aktivitu SOKOLA, který byl hlavním organizátorem sjednocení sportovních klubů pod jednu organizaci.
Již 6.3.1948 se koná ustavující schůze akčního výboru tělocvičné jednoty Sokol, kterou svolal II. místostarosta Sokola Jindřich Třeštík. Ve zprávě o činnosti akčního výboru je mimo jiné uvedeno:
„Změnou politických poměrů po únoru 1948 byly vyvolány v činnost Akční výbory, které byly provoláním Akčního výboru československé obce sokolské a uvedeny v činnost i v sokolských jednotách“.
Jejich členové nebyli voleni, ale ustaveni ze zkušených sokolských činovníků. Bratr Třeštík oznámil následující jména členů akčního výboru. Byli to tito bratři a sestry: Vladimír Junek, Jaromír Klenka, Rudolf Říha, Jaroslav Rollo, Jaroslav Petrásek, Marie Bakulová a Anna Koulová. Předsedou byl zvolen Jaromír Klenka a zapisovatelem Jaroslav Rollo.
Úkolem akčního výboru bylo provést „očistu“ v řadách sokolských. Pouze v jednom případě byl akční výbor nucen odvolat I. místostarostku jednoty sestru Annu Pařezovou, poněvadž byla zbavena funkce člena Místního národního výboru (stavěla se proti duchu lidově demokratické republiky). Po stránce sokolské nebylo proti jmenované námitek, naopak její činnost byla označena za vzornou. Tím byla očistná akce v naší jednotě ukončena. Rozhodnutí akčního výboru o jejím odvolání nebylo jednoznačné o čemž právě svědčí zápis z tohoto jednání.
8. března 1948 akční výbor na svém zasedání odvolává Annu Pařezovou z funkce a ostatním činovníkům TJ Sokol vyslovuje plnou důvěru.
V odvolacím dopise Anně Pařezové se uvádí: „Vaše odvolání je na základě rozhodnutí Místního akčního výboru NF.“
Dalším úkolem akčního výboru bylo sjednotit tělesnou výchovu a připravit XI. všesokolský slet. Z toho důvodu byli někteří dosavadní členové akčního výboru svého členství zproštěni a akční výbor doplněn a rozšířen o odborné činovníky tělocvičné i správní.
Je zajímavé, jak se zpráva o činnosti v některých pasážích liší od zápisu z jednání akčního výboru konaného dne 6.3.1948. V zápise se objevuje věta, která ve zprávě nebyla a která se do zápisu dodatečně doplnila: „bratr předseda přečetl dopis Okresního akčního výboru v Českém Brodě, kterým se nařizuje naší jednotě vykonání všech předběžných příprav pro sloučení všech tělovýchovných spolků v Sokole.“
Dne 29. března 1948 se koná další zasedání akčního výboru Sokola, na které byli pozváni zástupci Místního akčního výboru NF a zástupci tělocvičných spolků a korporací, které budou sloučeny v Sokole. Jednání se zúčastnili za NF František Smrčka, za SK Český Brod br. Fr. Procházka a br. Lad. Šimáně, za DTJ p. Fenyk.
Na programu byla příprava manifestačního projevu k sjednocení tělesné výchovy, který by měli vyslechnout pozvaní dne 31. března v sokolovně ve večerních hodinách.
Na dalším jednání AV Sokola dne 30.března 1948 byl AV doplněn o další členy a pro následující období bude pracovat následovně:
Jaromír Klenka – předseda
Jaroslav Rollo – jednatel a zapisovatel
Dr. Antonín Černý – komise právní
František Prokop – komise hospodářská a finanční
Rudolf Říha a Marie Přerovská – komise technická
Gustav Šorm – komise organizační a vedoucí dorostu
Zdeňka Žaludová – vedoucí dorostenek
František Fenyk – za DTJ
stav. František Procházka – za SK. Český Brod
Jaroslav Čermák – za Klub turistů
Ladislav Novák – svaz české mládeže (junák)
Hlavním úkolem rozšířeného AV sokola je příprava XI. Všesokolského sletu a sjednocení tělovýchovy.
31.března 1948 se koná další společná schůze AV Sokola se zástupci tělocvičných spolků a korporací, na které dostali zástupci jednotlivých spolků, kteří byli delegováni do AV, úkol – připravit hladké převedení spolků do Sokola z hlediska právních, finančních, hospodářských, technických a organizačních záležitostí. Zároveň bylo doporučeno, aby i ostatní spolky a korporace si uspořádaly svoje finanční záležitosti a připravily seznamy členstva a inventáře.
Jako první tělocvičný spolek, který oznámil vstup do Sokola ústy svých zástupců (Fenyk, Dostál, Ota Bureš, Vašáková, Boháčková) byl DTJ.
12.dubna 1948 – akční výbor Sokola se zástupci SK Tuchoraz (Michal Volkov), Svaz české mládeže (p. Šafařík) a DTJ (p. Fenyk a Dostál).
Poprvé se objevuje informace, že br. Lehovec nabízí jednotě Sokol prodat svůj pozemek LTC za 60.000,- Kč.
3. května 1948 – AV Sokola se zástupcem SK Český Brod (stav. Procházka) o začlenění do Sokola. SK Český Brod má několik odborů – kuželkáři, kteří hrají ve Sportce na soukromém pozemku restauratéra p. Tučka, cyklisté, lehkoatletický odbor, ping – pong, hokejový odbor. Většina členů SK Český Brod jsou i členové TJ Sokol.
Za LTC doporučuje Dr. Kohoutek využít nabídku br. Lehovce na odprodej pozemku kvůli budoucím právním záležitostem souvisejících s pronájmem.
20.května 1948 – výzva AV sokola všem zbývajícím spolkům k ukončení převodu do TJ Sokol.
31. května 1948 – závěrečná schůze AV Sokola – podle jednatele správního výboru br. Šubrta odevzdali zástupci jednotlivých sportovních klubů členské přihlášky. Předseda AV br. Jar. Klenka zrekapituloval činnost akčního výboru, očistu v řadách sokolských. Dalším splněným úkolem rozšířeného AV bylo sjednocení tělovýchovy do TJ Sokol, i tento úkol byl splněn.
Matrikář TJ Sokol informuje, že se novými členy TJ Sokol stali: 35 příslušníků bývalé DTJ, 90 z SK Český Brod, 35 z SK Tuchoraz, 30 z SK Liblice, 3 z SK Štolmíř, 4 z Klubu čsl. Turistů, 12 z klubu kuželkářů – tím stoupl počet členů TJ Sokol na 1.150 členů.
Předseda AV Sokola zkonstatoval, že činnost AV splnila svůj úkol a tím jeho práce končí. Administrativu spojenou s převodem již zajistí správní výbor TJ Sokol.
Rok 1949 – všechny sportovní oddíly v našem městě byly sjednoceny pod společným názvem: Sokol Český Brod.
Rok 1951 – nový název Sokol HD Český Brod
Rok 1952 – opět změna názvu – Sokol STS Český Brod
Rok 1953 – v tomto roce dochází k zakládání dobrovolných sportovních organizací (DSO). Na schůzi zástupců všech oddílů našeho klubu je rozhodnuto zapojit českobrodskou tělovýchovu a sport do DSO – TJ Slavoj Český Brod.
Tento název trvá dosud, jen po roce 1989 ve formě občanského sdružení přidává za svůj název zkratku o.s. dle zákona č. 83/1990 a od roku 2015 zapsaného spolku ji mění na z.s dle zák. č. 89/2012.
Prvním předsedou nové TJ byl zvolen Václav Novák a v této funkci setrval až do roku 1970.
Pavel Sobíšek
Snažíme se doplnit historii TJ Slavoj Český Brod. V následujících letech funkci předsedy zastávali:
XX – XX Ing. Zdeněk Pačes
XY – 15.4.2010 Ing.arch. Václav Misterka
15.4. 2010 – doposud Mgr. Pavel Janík
Prosíme všechny čtenáře, bývalé i současné členy a pamětníky, aby nám pomohli doplnit funkční období našich předsedů a cokoliv, co se týká minulosti a vzniku TJ Slavoj. Budeme vděční i za dobové fotografie. Můžete nás kontaktovat prostřednictvím sociálních sítí facebook a nebo emailem: info@tjslavojcb.cz.
Historie TJ Slavoj Český Brod je pravidelně aktualizována ve výročních zprávách, které jsou od roku 2009 k dispozici na www.tjslavojcb.cz v kategorii dokumenty.
Diplomová práce "Funkce spolků v životě města Český Brod v 1. polovině 20. století" (2017)
Funkce spolků v životě města Český Brod v 1. polovině 20. století
Diplomová práce "Kvalita tělovýchovných služeb TJ Slavoj Český Brod z. s." (2021)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit kvalitu služeb TJ Slavoj Český Brod. Na základě výsledků vytvořit návrhy a doporučení, které by vedly ke zvýšení kvality tělovýchovných služeb a tím vyšší spokojenosti členů.